Významné osobnosti Ostroměře
Eduard Štorch -
životopis
10. dubna 1878 - 25. června 1956
ostroměřský rodák, archeolog, učitel, novinář a především autor knih pro mládež o nejstarším období našich dějin
díla: Lovci mamutů, Osada havranů, Minehava, Bronzový poklad, U veliké řeky, V šeru dávných věků, Hrdina Nik, Hrdinská pou, Statečné mládí, Zlomený meč, Volání rodu, Junáckou stezkou, Zastavený příval, O Děvín a Velehrad, Meč proti meči, Praha v době kamenné, ...
Karel Zeman -
3. listopadu 1910 v Ostroměři - 5. dubna 1989 v Praze
Filmový režisér, kreslíř, návrhář
Svoji filmovou dráhu začínal ve Zlíně a prvním filmem byl poetický snímek Vánoční sen. Byl kombinovaný tj. hraný, režisérem byl Bořivoj Zeman a loutkový - animovaná hračka se pohybovala v reálném prostředí. Pro animaci využíval i skleněné figurky.
V roce 1946 byl oceněn na MFF v CANNES (Francie) cenou Za nejlepší loutkový film. Známý je rovněž film Cesta do pravěku, kde ve vývojových obdobích ZEMĚ jsou umístěny vědecké kresby, je zde velké množství filmových triků. Byl oceněn jako dětský film v Benátkách v Itálii. Státní cenu dostal i film Vynález zkázy z roku 1958. V roce 1964 na 8. MFF v San Francisku dostal cenu za nejlepší režii a první cenu na mezinárodním festivalu ADDIS ABEBA. Film Ukradená vzducholoď byl ohodnocen odměnou ČS FILMU.
Další díla: Čarodějův učeň, Baron Prášil, Bláznova kronika, Na kometě, Pohádky tisíce a jedné noci, Pohádky o Honzíkovi a Mařence, ...
Již dvacet let není mezi námi, ale dětské oči se rády na jeho filmy dívají i dnes.
Matěj Kopecký -
4. listopadu 1923 v Ostroměři - 14. března 2001
Loukář - pokračovatel slavného loutkářského rodu Kopeckých
Matěj Kopecký se narodil 4. 11. 1923 v Ostroměři v maringotce přímo proti rodnému domu Karla Zemana. Pokračovatel slavného rodu loutkářů. Od roku 1959 člen hradeckého divadla DRAK, kde ztvárnil řadu zajímavých rolí: Enšpígl, Johanes doktor Faust, Mevídek Ťupínek, Cirkus Juchajdá a další.
Při výročí jeho narození došlo dne 4. 11. 2008 v Ostroměři k přejmenování loutkového divadla na Loutkové divadlo Matěj a také k slavnostnímu odhalení desky s novým názvem loutkového divadla na budově Místního kulturního střediska. Této slavnostní akce se zúčastnila dcera Matěje Kopeckého paní Alena Nováková a její manžel Rostislav Novák.
Několik informací k manželům Novákovým: Jsou majiteli Malého divadélka Praha, které má pouze dva členy souboru. Anna a Rostislav Novákovi jsou manželé od roku 1977 a od roku 1980 se společně věnují divadelní tvorbě pro děti. Jejich repertoár je zaměřen především na klasické loutkové pohádky pro nejmenší diváky. Oba jsou absolventi DAMU. Rostislav vystudoval herectví. Byl 22 let členem hereckého souboru Pražského divadla Studio Y. Anna vystudovala loutkoherectví. Za svobodna byla Kopecká, je pokračovatelkou loutkářské dynastie Matěje Kopeckého (sedmá generace).
PhDr. Miroslav Holub (1924 - 2003) -
Kronikář obce Ostroměř, učitel dějepisu a zeměpisu
Zdroje informací: Ostroměřský zpravodaj, www.ostromer.cz, cs.wikipedia.org
Osobností Ostroměře byl vyhlášen na sjezdu rodáků a přátel obce (14. červena 2008) in memoriam PhDr. Miroslav Holub. Cenu za zesnulého převzala jeho žena paní Jindřiška Holubová od starosty obce Tomáše Gabriela.
Profesor Holub se narodil v Ostroměři a své mládí prožil odloučen od rodičů u své babičky v Ostroměři na Ohradě. Po absolvování školy přišla válka a s ní totální nasazení v továrně na výrobu leteckých motorů v Nové Pace. V závěru války při květnovém povstání pomáhal v odboji spolu se svými kamarády. Po válce následovala studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, která úspěšně ukončil, a po složení všech zkoušek se stal středoškolským profesorem. Následně pak získal na fakultě i doktorát filozofie.
Od 50. let až do svého odchodu do důchodu roku 1984 vyučoval na hořickém gymnáziu dějepis, zeměpis, ale i němčinu a latinu. Krátce měl možnost připravovat studenty i v předmětech branná výchova, psychologie a filozofie. Mezi studenty byl oblíbeným profesorem, jeho heslem bylo „být laskavě přísným a přísně laskavým", což dokazoval po celou dobu své práce.
K jeho zálibám patřilo také cestování, které mohl realizovat zvláště po roce 1989. Se zaujetím četl, psal do regionálního tisku i obecního zpravodaje, do novin. Díky znalostem místních poměrů psal desítky let kroniku Ostroměře a také kroniku rybářského svazu. Jako kronikář byl opakovaně za tuto práci oceněn. Měl ještě mnoho plánů do budoucna, chystal se napsat i knihu o Ostroměři, avšak těžká choroba jeho záměry zhatila.